Stepní chlupáči zdobí Kamenný vrch

Sluníčko. Jaro. Vydala jsem se pohladit (a to doslova) přírodou na místo, které v žebříčku rarit Brna figuruje na čelní příčce. Přírodní rezervace Kamenný vrch se jakožto stanoviště celé plejády stepních rostlin rozprostírá za paneláky Nového Lískovce přibližně na 16 hektarech. Dle intenzity prošlapání cestiček na Kamenném vrchu je zřejmé, že je tato destinace oblíbeným cílem nejen místních znalců. A jak by ne? Z hlediska rozlohy jde o lokalitu s největší koncentrací koniklece velkokvětého na světě (60 000 kvetoucích jedinců).

Významné území bylo ještě do začátku 20. století extenzivně využíváno pro zemědělství. Svůj podíl zde měly také pastviny. Částečně sem zasahovalo vojenské cvičiště a těžil se zde také kámen. Koncem 70. let 20. století jej od hrozící destrukce zachránili dobrovolníci. V roce 1978 bylo prohlášeno za chráněnou rezervaci. Až se budete šplhat nahoru, vězte, že dosáhnete nadmořské výšky 335–386 metrů. Geologické podloží tvoří vyvřeliny brněnského masívu (granit, granodiorit, diorit), které snadno zvětrávají až podoby suti. Mozaika kyselých, neutrálních i mírně bazických půd v kombinaci s teplým mikroklimatem tu vytváří příhodné podmínky pro rozvoj řady ohrožených druhů.

Zdatný pozorovatel v záplavě konikleců (koniklec velkokvětý, koniklec luční český) odhalí další jarní sluncechtivé druhy jako violku Rivinovu, mochnu jarní a písečnou, pryšec mandloňovitý, vítod chocholatý či smolničku obecnou. Během parných letní dnů ucítíte voňavou mateřídoušku časnou a rezavou tomku vonnou, narazíte na známý žluťásek štírovník růžkatý, len tenkolistý i hvozdík kartouzek. V létě potkáte mezi množstvím kvetoucích trav ještě vznešenou lilii zlatohlavou a černohlávek dřípený. Pokud poznáte chráněný sesel roční, vzpomeňte si na větu "Nesel se se seseli", která obsahuje snad nejvíce "se" za sebou, co znám :)

bzučení

Na podzim vystřídají jarní fialovou barvu namodralé odstíny zvonku moravského a hvězdnice chlumní. Růžově kvetoucí zeměžluč přímořská je kriticky ohroženým druhem. Požívá nejvyššího stupně ochrany. Podzimní emil písečný a naše jarní koniklece spadají do druhého stupně, tedy silně ohrožených druhů. A kde je flora, jsou i opylovači a další hmyz (střevlík panonský, kudlanka nábožná, řada denních motýlů). Občas vykoukne zpoza větví veverka a zpěv ptáků vás bude provázet po celou dobu návštěvy.

Jak najít cestu k pokladu?

Nejjednodušší je vydat se od zastávky Koniklecová (MHD č. 50, 26 a 37) nahoru po asfaltovém chodníku (zelená turistická značka), po levé straně se objeví panelový dům, hřiště a zahrady. Kousek za hřištěm odbočuje doprava zelená turistická značka k lesoparku a k hotelu Myslivna. Držte se asfaltové cesty, která vede rovně (mapka). Asi po 250 m uvidíte první vstup do oplocené rezervace s naučnou tabulí č. 1.

Po cestě narazíte třeba na první kvetou keř jara - dřín. Já ho zachytila s ozdobou, která na něm nedopatřením uvízla. Okamžiky.

S kapičkou rosy

Je potřeba dodržovat určité zásady, aby se koniklecům a jejich kolegům i nadále dobře vegetovalo. Pro udržení stepního ražení lokality je důležité, aby pejskaři po svých mazlíčcích důsledně uklízeli. Dusík z exkrementů výrazně narušuje přirozené složení půdy a mění její pH. Jako jinde v přírodě se chováme ohleduplně (odpadky s sebou), ale zde navíc nechytáme lelky, ale díváme se pozorně, kam šlapeme. A zůstane tu blaze!

Dědictví loňské sezóny

chlupáč

kvetoucí modřín

Počítejte s tím, že si vzhledem k popularitě místa neužijete moc soukromí. Doporučuji zkusit vyrazit dopoledne, kdy v prostoru korzují hlavně školy a školky, ale dospěláků je pomálu. Půvab těchto kouzelných stepí stojí za zhlédnutí. Když vydržíte celý den, můžete pozorovat západ slunce. Příjemné pohlazení!

Vybrané informace: Rezekvítek

  • White Facebook Icon
  • White Pinterest Icon

© 2017 by Zajíc v Hájku

Logo graphic design copyright by Kampanenky