Edinburgh coby kamenem v pěti dnech vol. 1

Hlavní město Skotska Edinburgh ([ˈɛdɪnb(ə)rə], místní dávají přednost výslovnosti s výraznějším otevřeným "a" na konci) nalákalo mě a Káťu k návštěvě především z praktických důvodů. Celé prázdniny tu totiž pracovně vegetují naši kamarádi. Využijeme toho, že se smíme propašovat k nim na byt (určo ale seženete přístřeší i přes couchsurfing). V Anglii platí nepříjemné pravidlo jasně daného počtu osob, které smí obývat jeden prostor (byt), pokud nejsou příbuzní - jedná se o poměrně striktní omezení, které se při praktikování návštěvních tour či pronájmů (s větší či menší nevolí) obchází. Naštěstí byli všichni jejich spolubydlící mile shovívaví. Děkujeme za vřelé přijetí. Jedním, ale ne jediným plusem výletu byl odpočinek od u nás běžného (a mnohdy barbarsky sexistického) reklamního smogu, papouškově barevných fasád a protivných lidí. Letíme!

Jelikož jsme se rozhodly letět s minimálním předstihem (deseti dnů) a přesto jsme chtěly za cestu ušetřit, zvolily jsme cestu s co nejmenším zásahem do peněženky, zato s bolestivým aspektem brzkého vstávání tam i zpátky. Vybraly jsem si easyJet, který letěl přímo z Prahy cca dvě hoďky (i to je dlouho, koho baví lítat letadlem?) v deset dopo. To znamenalo vyrazit z Brna velmi časně. V praktických ospalých obrysech budík zařval vstávej! už ve tři ráno. Vlakem z Dolního nádraží (samé obstrukce) na hlavák v Praze.

  • Tip č. 1: Pokud máte IN kartu kupte si rovnou při objednávání lístku na vlak i lístek za 32 Kč na bus letištního expressu, který valí od nádražní budovy (ven přes Fantovu kavárnu). Jináč to stojí 60 Kč. A třeba taky potkáte kamarády jedoucí na svatební cestu ;)

Zároveň jsme se také limitovaly příručním zavazadlem, abychom nemusely nic připlácet za objemnější bagáž. Došlo tedy na mírné krocení se při šopování. Vynechaly jsme nákup lihovin (achjo) a pochutin. Nechtěly jsme riskovat jejich zabavení. Stejně by se tam už nic dalšího nevmáčklo... A to má naštěstí easyJet poměrně velkoryse pojaté instrukce pro velikost příručního zavazadla (56 x 45 x 25 cm je maximum, bez ohledu na váhu).

  • Tip č. 2: Abyste "vydojili" co nejvíce z uvedených rozměrů, je určitě fajn mít kufr. Počítejte ale s tím, že budete trochu méně mobilní co se přesunů týče. Pokud jste trochu ztrácející se typy, mít zavazadlo na zádech je plus.

  • Tip č. 3: Po příletu si rozměňte peníze. Budete mít asi hlad, takže by to mělo jít hladce. Potřebujete totiž přesně £ 1,60 na autobus do centra. Jeďte číslem 35, ostatní mohou být dražší. Řidiči řekněte, že chcete "one adult single ticket" a peníze vhoďte do přístroje (jakéhosi mlýnku) u řidiče sedícího vpravo, hihi. Mašinka nevrací a bere i papírovky (kdyby vás jelo víc). Jízdenka platí na jednu jízdu (je nepřestupní), takže si dávejte pozor, kde vystupujete. Pokud budete mít v plánu jezdit celý den nebo dál za město (záleží, v jaké vzdálenosti budete bydlet; Edinburgh se dá poměrně dobře prozkoumat i pěšky), kupte si celodenní za £ 4. Je dobré, říct řidiči název vaší zastávky. Zastávky se totiž nehlásí a mnoho jich je na znamení, tak snad vás popožene, až budete na místě. Buďte však raději přilepení na skle :) Bus stopy jsou tu na každém rohu. Užijte si jízdu v dvoupatráku a zamávejte do kamery. Pobavily nás nápisy s YES a NO. Přejí vám zábavu na cestě a doporučují relaxovat. Nemáte pít horké nápoje, kouřit atp.

Asi za 40 minut se před vámi rozprostře kamenné univerzitní město ležící na pobřeží Severního moře (plavky s sebou!), u zálivu Firth of Forth. I v létě je tu poměrně chladno (příjemně cestovatelsky kolem 15 °C), na kopečcích fouká a často prší. Předpovědi ale někdy straší zbytečně a máte hezky. Ale lepší je připravit se na všechno. Na druhou stranu vlněných svetrů made in England je v každém "šariťáku" halda (o nakupování jindy, jinde, brzy). Historie tu žije. Od roku 1995 náleží Edinburgh na Seznam světového dědictví UNESCO.


Je dobré mít mapu města po ruce rovnou nebo mít chytré přístroje se staženými offline mapami/online GPS... Budete se snáze orientovat v prvních hodinách a dnech. Měly jsme štěstí na umístění bytečku, který se nacházel v perfektní lokalitě na kraji parku Meadows. Už teď vám prozradím, že golf jsme si zahrát nezvládly, ačkoliv měl Slávek veškeré vybavení na bytě a hřiště bylo před barákem. Pokud budete mít pěkně, jděte do toho. Na ježka střižená travička je tam úplně všude.

The Forest Cafe

  • Tip č. 4: Pokud se ztratíte. Rovnováhu a opětovný klid naleznete v nějaké kavárničce. Dbejte našeho příkladu. Není horší situace, než chvíle, kdy víte, že jste blízko, chce se vám na záchod, ale nevíte, jakým směrem se dát. My šly do Lesa - The Forest Cafe (Lauriston Palce) na čaj. Růžový byl geniální a snad i z růží. Trošku takoví edinburští Ocásci. V přízemí jeden záchod, sdílená dílna, všade nádoby na tříděný odpad, DIY estetika. ÓM.

nádraží v centru

  • Tip č. 5: Podívejte se na kultovní film Trainspotting. Nasajete atmosféru.

S nelibostí zjišťuji, že se mi nějak pokazil foťák a jen každá pátá fotka je použitelná. Smuténka. Omluvte tyto vady a všecky obrázky si dělejte alespoň o padesát procent hezčí... Cestou nakukujeme jako voyeuři do oken bytů. Skoťáci mají vkus. Všude visí obrazy. Akorát závěsy ne. Jejich smůla.

Všichni jezdí na kole a chodí běhat. Nebo se mi to jen zdá?

Jsme na místě. Odemykáme. Prý je to poměrně zapeklité, ale daří se.

Byt je opravdu nádherný. Norka, nora, chládek, zahrádka přístupná z kuchyně, velikánská okna, archaické štuky, černý kocour Kočičák. Tady se bude spát jako v pohádce.

Zatím čekáme na naše hostitele, jíme sušenky a čekujeme instrukce. Splachování na toaletě zatím krotíme. Zanedlouho už objímačka. Rychloprohlídka města, jehož dominantou je zdejší hrad (programově jsme se mu s Káťou vyhýbaly, páč se kolem něj srocují davy turistů, kochaly jsme se však z dálky; nejstarší budovou hradu je – románská kaple sv. Markéty (St Margarets Chapel) z roku 1090); Arturovo sedlo, které si zasloužilo později samostatný výletík a Scott Monument. Vzali (tři holky, jeden kluk) jsme to přes park, trainspottingové nádraží (nákup sváči ve Spencrovi), Calton Hill s památníkem a s výhledem na Holyrood Palace (královský palác z let 1670 - 79 a Holyroodské opatství (Holyrood Abbey), jehož zbytky pocházejí z 12. st.), hlavní třídu Princess street (konec 18. století) se zdejší parko-zahradou plnou dobromysle, hřbitov, historický trh s haldou podniků Grassmarket...


monochromatické ulice

Město je krásně zelené a rozkvetlé

všechny lavičky ve městě jsou někomu věnované








obří keře fuchsií



Něco na dobrou noc. Plus arktický díl The Mighty Boosh. Těšíme se na zítřek.



  • White Facebook Icon
  • White Pinterest Icon

© 2017 by Zajíc v Hájku

Logo graphic design copyright by Kampanenky