S Láskou opravdivou se skvěle cestuje. Hlavně vlakem. A s láskou opravdivou taky. Tentokrát jsem se k mužskému pěveckému sboru přifařila na jejich výpravu do Františkových Lázní. Čekalo je zpívání na hradě Seeberg v rámci slavností a jarmarku jako za císaře pána, kde nesměl právě pěvecký spolek chybět. Páteční dlouhá cesta však nedala prostor k velkým toulkám po městě a na nahatého chlapečka si musíme počíhat jindy. Co jsme stihli?
Ještě na cestě nevěřit svým očím, páč nám v pendolinu (jo, jezdí i do Chebu) prodali naše místenky dvakrát. Postáli jsme si. I jídelák je na stojáka a malá okénka zhoršují cestovní "kolejní nemoc".
Ubytovat se v hotelu (+-). Měli jsme sice balkón, ale trochu zaneřáděný... a bez plastové židle (!)
Zjistit, že všechny zbylé hotely mají na svých balkónech stejné plastové židle.
Obdivovat pečlivou květinou výzdobu.
Ochutnat pár pramenů. Glauber IV byl nic moc, ale má mít největší léčebnou moc (Dvorana Glauberových pramenů), Františkův pramen se řadí k průměru, Luční pramen (Kolonáda Solného a Lučního pramene) chutnal zpočátku dobře (má být oblíbený pro svou lahodnou chuť), ale nehodí se pro uchovávání v lahvích (začne smrdět), zato Solný pramen měl už jinačí grády... vítězným se z našeho pohledu (a z těchto otestovaných) stal Nový kostelní pramen., který má mít lehce projímavé účinky. Dozvídám se až zpětně, takže asi opravdu jen lehce :)
Františkův pramen
Kochat se dekory.
Snídat jak protržení.
Dvorana Glauberových pramenů
Zazpívat si.
Být šokováni, že téměř všechny podniky zavírají v 10:00.