Temné konce racionality

"Politika může být relativně spravedlivá v uvolněných okamžicích dějin; v jejich kritických zlomech neplatí jiné pravidlo, než staré známé, účel světí prostředky." ("Politics can be relatively fair in the breathing spaces of history; at its critical turning points there is no other rule possible than the old one, that the end justifies the means.") A. Koestler

Přátelé spisovatele Arthura Koestlera (rodným jménem Artúr Kösztler, 5. září 1905, Budapešť – 1. března 1983, Londýn) o něm tvrdili "Pánbůh ví všechno, Koestler ví všechno líp". Soudili tak na základě jeho schopnosti přehodnotit své postoje po poznání jejich limitů, obléknout kabát svého nynějšího přesvědčení o pravdě, i kdyby mělo jít o střih úplně naruby. Věci se mění, člověk vyvíjí. Po svém osobním vystřízlivění z totalitarismu se románem Tma o polednách (1941) řadí po bok George Orwella, či do předvoje Alexandru Solženicynovi. Dystopie v praxi. Jedná se o obžalobu chladnokrevnosti komunistické diktatury, kde strana je za každých okolností nadřazená jednotlivci; "já" je gramatickou fikcí. Román ztělesňuje svědectví o velkém životním obratu, je deníkem o prozření. Tato raná reflexe stalinistické hrůzovlády předběhla zmiňované star na poli politické fikce, ale do povědomí se dostala až s propuknutím studené války.

Přímočarý děj knihy je rámován atmosférou velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice. Mašinerii procesů detailně ilustruje příběh hlavního hrdiny, vysokého stranického aparátčíka Rubašova, potýkajícího se s logikou prosazovanou bolševickou mocí. Smyšlený protagonista na stránkách ožívá díky koláži osudů několika reálných osobností (Bucharin, Kameněv) a Koestlerově novinářské zkušenosti. Je vyždímán a nespravedlivě odsouzen na základě blamáže a zvrácené psychologie. "Odejít v tichosti" mu nebylo dopřáno a veřejný sebeočerňující proces je jeho posledním stranickým úkolem. Jak to mohl dopustit? V sebereflexích uvažuje Rubašov jako velká část uvězněných členů komunistické strany. Když není zbytí a nemohu vyhrát, sloužím straně do konečného důsledku. Obětuji se pro čistý štít strany.


Kniha při jejím novém vydání otevírá možnost, podívat se na naši současnost prizmatem otázek předestřených Koestlerem. Analýza nefunkčnosti komunistického systému by mohla ozřejmit blechy na systému liberálním. Právě o to se snaží Petr Drulák ve svém eseji prosincového Hosta, který jsem po přečtení románu opět vytáhla. Píše o tom, jak Koestler na osudu svého hrdiny, kterého čtenář stěží polituje, vysvětluje sebedestrukci moderní racionality. Doslova čteme: "Racionalita podle něho odlišuje komunismus od fašismu, který se opírá o iracionalitu „nacionálního romantismu“. Důsledná racionalita nahrazuje morální a etická pravidla principem naplňování objektivní pravdy, která je výsledkem vědeckého poznání reality. Co je v souladu s objektivní pravdou, zaslouží podporovat a uskutečňovat, co je v rozporu, musí být odstraněno. Vznešený cíl objektivní pravdy ospravedlňuje jakékoli prostředky včetně lži a zločinu. Kdo páchá zločiny veden pravdou, má být odměněn, kdo jedná ctnostně, ale v omylu, musí být potrestán. Trestá se omyl, nikoli zločin!". Rozpoznání pravdy pak není výsadou mas, ale jen úzké elitní skupiny (strany), která v zájmu pokroku smí manipulovat a lhát.


Pro srovnání se současným liberlismem, nalezení společného průsečíku "neexistence nekonečna" a důsledné racionality věnujte pár minut zmiňovanému eseji.

Tmu o polednách doporučuji pro rozjímavější dny. Nejedná se o "lehké" čtení. Koestlerových knih v češtině zatím moc nevyšlo, ale pokud přelouskáte jeho nejslavnější dílo, vězte, že vás osloví jeden z nejlepších jasnozřivých analytiků totalitních systémů, jaké dvacáté století vyprodukovalo.


Arthur Koestler / Tma o polednách

Odeon / 2016 Překlad / Jungwirth, František a Kondrysová

Doslov / Ondřej Slačálek Počet stran / 264 ISBN 978-80-207-1720-7


  • White Facebook Icon
  • White Pinterest Icon

© 2017 by Zajíc v Hájku

Logo graphic design copyright by Kampanenky