© 2017 by Zajíc v Hájku

Logo graphic design copyright by Kampanenky

  • White Facebook Icon
  • White Pinterest Icon

Co v té laboratoři vlastně děláš?

13.03.2018

Babička se ptá, mamka s taťkou vyzvídají, kamarádi z fildy pátrají, Zajícovi tápají... A nikdo z nich stejně stále neví, nad čím v bílém plášti bádám. Povím vám pohádku o svém výzkumu... Na jakém poli neoraném že to rozjíždím svou závratnou kariéru? Je potřeba zasadit si mou činnost do kontextu. Jsem součástí Pracovní skupiny perzistentních organických polutantů a toxických kovů v rámci Laboratoře stresové fyziologie rostlin na Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU. Formality máme za sebou :)

"Quidquid agis, prudenter agas et respice finem."

Cokoliv děláš, dělej rozvážně a ber v úvahu konec.

video o výzkumu

 

Téma disertační práce zní poměrně romanticky a jednoduše - Odezva rostlin na přítomnost léčiv v prostředí. Co mě tedy zajímá a proč? Poškození životního prostředí v řadě oblastí na celém světě je varovným signálem, že dlouhodobé působení toxikantů, pocházejících zejména z antropogenních zdrojů, ovlivňuje strukturu a funkci ekosystémů, diverzitu rostlinných druhů, vede ke snížení produkce a kvality biomasy a v neposlední řadě i ke snížení produkce kyslíku. Každým dnem přicházíme o druhovou rozmanitost a i odolné druhy trpí našim způsobem života. Vysoký stupeň znečištění v některých oblastech může vést až k nevratné degradaci přírodního prostředí. Je potřeba tyto mechanismy zkoumat, aby bylo možné analyzovat rizika a následně je snižovat.

 

Organické polutanty se nacházejí v mém hledáčku, jakožto jedna z příčin znečištění terestrických i akvatických ekosystémů. Konkrétněji se zaměřuji na léčiva (nesteroidní analgetika) a zajímá mě, jak působí na fungování rostlin. Každý z vás slyšel o negativních dopadech používání hormonální antikoncepce, která může měnit pohlaví vodních živočichů. Ale jaký efekt má nesteroidní léčivo jako paracetamol nebo diklofenak - hlavní účinné součásti prášků a krémů proti bolesti - na necílové organismy? Oblíbených "růžovek" se spotřebovává čím dál více a poznatků o tom, co způsobují "nevinným" kolemjdoucím (čti rostlinám) je málo. Kvůli nedostatečné degradaci léčiv v čistírnách odpadních vod zůstávají tyto látky v odpadní vodě i kalech, které jsou posléze využívány v zemědělství jako hnojiva či závlaha polí. Víme, že rostliny jakožto dominantní složka terestrických (i akvatických) ekosystémů, mají schopnost tyto látky přijímat, transportovat, metabolizovat a akumulovat. Jejich prostřednictvím také mohou xenobiotika vstupovat do vyšších úrovní potravního řetězce. Ale jak ovlivní procesy (zejména biochemické a fyziologické) v rostlinách, jejich vitalitu? Co tento stresor způsobuje? Cílem výzkumu, jehož jsem součástí, je přispět dílčím způsobem k prohloubení dosavadních znalostí o působení této významné skupiny environmentálních kontaminantů na vegetaci.

 

První výsledky pokusů dokládají, že běžně hodnocené parametry fytotoxicity, jako je počet rostlin, biomasa nebo velikost listové plochy, nejsou dostatečně citlivé v porovnání s významnými změnami probíhajícími na úrovni pletiv a buněk. Přítomnost léčiv vede například ke zvýšené produkci reaktivních forem kyslíku a ke změnám v ochranných antioxidačních mechanismech. Léčiva přítomná v životním prostředí neléčí, ale mohou způsobit velkou paseku. Téměř vyhubí třeba i celou populaci ryb nebo supů. To, jak moc velkou spoušť mohou nadělat, postupně zjišťuji.

 

 

 

 ve skleníku

 

 

 kyveta - vzorek pro analýzu ve spektrofotometru

 

 izolace chloroplastů

 

 modelová rostlina - okřehek menší

 

 

 paracetamol

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Please reload