Tohoto vlněného fešáka jsem pořídila na Miladě v Bazaru, o kterém jsem básnila tady, který se od té doby se přestěhoval o dvéře vedle do většího. Rozpínavost mu prospěla, ale stále je potřeba zapínat blešákový radar a hraba a hrabat. Kouzlo zachováno. A když už jsme prostorově u naší knihovny s plyšáky, podívejte. Jednoho dne v noře: „Sežeň mi první vydání Magora, miláčik.“ A tadá.
Tak už hajinkej, Františko,
peřinku dáme na bříško.
Slepičky šly už spinkat taky,
utichl vítr, spí i mraky,
broučci zalezli do jehličí.
Vzhůru jsou jenom andělíčci,
aby tě ohlídali v noci
na nadýchaném obláčku.
Dobrou noc, ty můj miláčku.
28. 3. 1982
Ivan Martin Jirous
Magor Dětem, 1987
